časopísek


Další čísla: 1/07, 2/07, 3/07, 1/08, 2/08, 3/08, 1/09, 2/09, 3/09, 1/10, 2/10, 3/10, 1/11, 2/11, 1/12, 2/12, 1/13, 2/13, 1/14, 2/14, 1/15 , 2/15 , 1/16


img
Obsah čísla:
„Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno …“

Lidová pranostika

Nejspolehlivější a nejvděčnější téma k povídání bývalo o počasí. Ale k psaní? Psát o něm v posledních pár letech s nějakým předstihem (např. do Časopísku) je trochu riskantní, protože se nelze spolehnout ani na dlouhodobé pranostiky, ani na meteorology. Stává se mýtem a pohádkou, že letní dny jsou zpravidla horké a spíše suché, občas s bouřkami z tepla, podzimní dny většinou mírné, postupně zimavé a deštivé, zimní pak mrazivé se sněhovou nadílkou, jarní vlídně teplé a plné vláhy. Teď už nemůžeme s jistotou říci – těším se na léto, až se ohřeju, nebo – už aby byla zima, rád bych si postavil před domem sněhuláka.

A protože předpověď je spolehlivá cca na týden, kdy v jednom dni v záplavě sálajícího potu tváře (i těla) napíšu, jak horko mučí člověka mírného pásma tím, že mu vleze z Itálie přes Alpy až za humna, za pár dní nato, když text vyjde, bude čtenář nutně obalen několika vrstvami oblečení, protože z třiceti sedmi Celsiových bude sotva dvanáct - patnáct přes den, a i domácí kotelny možná na pár dní oživnou. Taková blamáž, zuby drkotajíc, už si v té chvíli nepamatuju, jaké že bylo předevčírem pekelné horko.

Konverzaci o počasí vedeme vlastně se všemi, co od probuzení do večera potkáme. Vstáváme-li ještě s někým, určitě alespoň jeden z nás zjišťuje, kolik je tam stupňů, jestli prší, svítí slunce apod. Další konverzace nás čeká na schodech, někdy ještě dřív, to když se v paneláku otevřou zároveň s našimi dveře sousedního bytu – tak jestlipak dnes konečně zaprší? takový sucho … Na ulici nebo v dopravním prostředku zaručeně ještě nějakou tu další úvahu taky stvoříme. Vzájemně se litujeme, když prší příliš, nebo neprší vůbec, když jsme vyprahlí v úmorných vedrech, nebo jsme naopak prokřehlí v nečekaně studených a vlhkých letních dnech, kdy už se nikde v koutku neschovává ani zbytkové teplo. Celodenní své očekávání, přání, či zklamání týkající se počasí večer porovnáváme s předpovědí na zítřek, pozítřek, popozítřek, a zas tak dál a kolem dokola.

O počasí klidně můžeme začít mluvit ráno, pokračovat přes den a zakončit večer, a to v jakoukoliv roční dobu a s kýmkoliv, ale stejně k nějakému stoprocentnímu závěru, nebo dokonce k vyčerpání tématu nedojdeme. Téma počasí je věčné, všudypřítomné a nekonečné a bude to tak vždycky, protože člověk je sice pánem v ledačems, příroda mu to však vždycky spočítá po svém.

Libuše Semecká

top


Rada obce za minulé čtvrtletí projednala a schválila

Obecní rada se od posledního vydání našeho občasníku sešla celkem sedmkrát. Na svých jednáních projednala a schválila:

  • 8 žádostí o odkoupení stavebního pozemku
  • 10 žádostí o odkoupení obecního pozemku, a to par. č. 1417 a 1628/2 v k. ú. Novosedly u Kájova (část obce Mezipotočí), části parcel 2097/1 a 562/25 v k. ú. Kladné, zbytkové parcely v k. ú. Křenov u Kájova č.218/6, 790/5 a část pozemku18/1 díl 1 a nakonec parcel č.662/4 a 1038/1 v k. ú. Kladenské Rovné
  • 4 žádosti o přidělení bytu
  • 1 žádost o pronájem zahrádky
  • 2 žádosti o úlevu od placení vodného a stočného
  • 2 žádosti o úlevu od placení poplatku za svoz komunálního odpadu
  • splátkový kalendář na placení nedoplatku na nájemném z obecního bytu, vodném a stočném a poplatku za svoz komunálního odpadu za rok 2006
  • žádost o finanční příspěvek na provoz pojízdné prodejny
  • žádost o spolufinancování úprav nebytových prostor prodejny potravin
  • žádost realitní kanceláře PLUTO o souhlasné stanovisko ke změně Územního plánu obce Kájov z důvodu výstavby rodinných domů pro vlastníky pozemků pana Picka a Cimla
  • žádost společnosti PODAN s. r. o. o posouzení množství odebrané vody v odběrním místě Kájov, Boletická 165
  • žádost o odstranění stromů
  • žádost o uskladnění stavebního materiálu po dobu stavby na obecním pozemku
  • žádost o vstup na obecní pozemek při pokládce kabelu v rámci revitalizace železniční tratě České Budějovice – Volary
  • žádost o vydání stanoviska obce k záměru výstavby autolakovny v průmyslové zóně směrem na Kladné
  • žádost o pronájem nebytových prostor k podnikání
  • stížnost na zvýšený provoz v ulici Nový Křenov vznikající v důsledku zásobování nově otevřené prodejny
  • zápis do obecní kroniky za rok 2006
  • stížnost na existenci vzrostlých stromů na pozemku souseda
  • dohodu vlastníků vodovodu tj. města Český Krumlov a obce Kájov o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod v části obce Staré Dobrkovice
  • vyhodnocení provozu vodovodu a kanalizace ve Starých Dobrkovicích včetně finančního vypořádání
  • nabídku telekontaktní sociální péče pro zdravotně postižené občany
  • nabídku na zhotovení parkoviště před „hasičárnou“ firmou SWIETELSKY stavební s. r. o.
  • smlouvu o poskytování komunálních služeb Službami města Český Krumlov
  • návrh darovací smlouvy společnosti VCES HOLDING s. r. o
  • vyhlášení přírodní památky KALAMANDRA
  • zhotovení leteckého snímku obce a jejích částí
  • správu auditora o provedeném přezkoumání hospodaření obce Kájov za rok 2006
  • návrh smlouvy o smlouvě budoucí se zřízením věcného břemene ve věci uložení podzemního vedení el. energie pro přípojku na stavební parcelu pana Vachty přes obecní pozemky v k. ú. Křenov
  • informace o Regionálním svazku obcí Vltava a o konání valné hromady Euroregionu Šumava
  • protokol o provedené kontrole Českou školní inspekcí v Základní škole a Mateřské škole Kájov
  • zprávu společnosti EKO-KOM a. s. o využívání odpadů v rámci obce Kájov
  • návrh nájemní smlouvy uzavřené mezi obcí Kájov a panem Františkem Kroupou ve věci umístění antény na budovu vodárny
  • výsledek podané žádosti o dotaci na opravu místní komunikace ve směru Vyšný – Lazec
  • žádost o dotaci na zakoupení vozidla pro JSDHO
  • výsledek odvolání obce Kájov proti uložení další pokuty ČIŽP

zamítla:

  • žádost společnosti DOZNAČ s. r. o. o souhlas s objížďkou pro vozidla přesahující 13 t po obecní komunikaci ve směru Kájov – Kladné – Větřní
  • prezentaci obce Kájov v Českokrumlovském deníku
  • žádost o uložení napájecího kabelu do místní komunikace kolem restaurace na nádraží v rámci revitalizace železniční tratě České Budějovice - Volary
  • jednu žádost o kácení stromů
top
Zpráva z jednání zastupitelstva obce

Zastupitelstvo obce Kájov se od dubna sešlo jedenkrát, a to dne 28. 6. 2007. Na tomto jednání schválilo:

  • prodej pozemků par. č. 662/4 v k. ú. Kladenské Rovné, par. č. 1417 v k. ú. Novosedly u Kájova, par. č. 218/6 a 1790/5 v k. ú. Křenov u Kájova a par. č.2097/1 v k. ú. Kladné
  • zprávu o hospodaření obce Kájov za rok 2006
  • zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za rok 2006
  • zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Mikroregion Polečnice za rok 2006
  • zprávu o plnění rozpočtu od 1. 1. 2007 do 31. 5. 2007
  • návrh rozpočtových změn na rok 2007
  • smlouvu o poskytování komunálních služeb obci Kájov společností Služby města Český Krumlov
  • darovací smlouvu společnosti VCES HOLDING s.r.o
  • žádost o změnu Územního plánu obce Kájov pro výstavbu rodinných domů pod vodárnou na Boletické

vzalo na vědomí:

  • připomínku k rozbité autobusové zastávce
  • upozornění na nutnost identity úřední desky pevné a elektronické
  • poděkování zastupiteli Davidovi Cimlovi za iniciativu při výstavbě dětských hřišť
top
Po několika letech bude v naší škole 5. třída

Ač se to zdá neuvěřitelné, prázdniny skončily. Chtěla bych se ještě ohlédnout za školním rokem 2006 – 2007. Snažili jsme se jej zpestřit spoustou rozmanitých akcí. Kdo se chce dozvědět více a má připojení k internetu, na adrese www.zskajov.cz najde všechny podrobnosti a ve fotogalerii i fotky z akcí.

V uplynulém školním roce jsme se zúčastnili několika zajímavých soutěží a dětem se velmi dařilo. Nejúspěšnějším naším reprezentantem se širokým spektrem soutěžních oborů byl Josef Maleček nejml., který obsadil dvě druhá místa (v okresním kole soutěže Matematický klokan a v plavecké soutěži Lipenský plaváček) a k tomu ještě výborné 1. místo v lehkoatletickém trojboji malotřídních škol. Dále bych chtěla za vzornou reprezentaci školy poděkovat Anně Církové a Anežce Paloudové (Lipenský plaváček) a Kristině Lavičkové a Veronice Melenové (Matematický klokan).

Postupně se rekonstruují školní hřiště a dvůr. Na zahradě mateřské školy byla rekonstrukce již dokončena. Během prázdnin dále proběhla rozsáhlá rekonstrukce zázemí u tělocvičny (šatny, sprchy), a tak se všichni sportovci mají nač těšit.

I letos jsme vyrazili na letní tábor na Zátoni, ve stejném složení jako loni – hlavním vedoucí pan Radek Cába, obětavě a výborně vařily paní Lenka Cábová a Petra Michálková, jako zdravotnice pracovala paní Jindřiška Cimlová. Užili jsme si spoustu legrace a dobrodružství. Tentokrát nás čekala zpracovaná legenda o Bílé paní, rozluštění tajemné šifry pod obrazem a nakonec i objevení pokladu. Nejúspěšnějšími hledači byli Kristinka Lavičková a Mirek Kohout.

Školní rok 2007 – 2008 bude pro nás novým v tom, že po několika letech bude v naší škole i 5. třída. Během prázdnin proběhly drobné úpravy nové učebny tak, aby se v ní děti i paní učitelka cítily příjemně. Tady musíme zmínit překvapivé finanční přilepšení, plynoucí z výtěžku doprovodné akce „Krájení jablečného závinu …“ při slavnostním otevírání nové prodejny SPAR – Royas 18. července. Lidé ochutnali výtečný závin od pana od Kutláka z Hořic a do připravené uzamčené pokladny padaly dobrovolné „platby“. Obsahem kasičky bylo celkem 8.481,50. Organizátorovi, panu Rojíčkovi, a všem dárcům děkujeme.

Přivítáme poměrně dost (čtrnáct) prvňáčků. Ti si už chození do školy zkusili v červnu v projektu „Škola na zkoušku“. Pět úterních odpolední se děti setkávaly se svou budoucí paní učitelkou a vyzkoušely si, jak vypadá školní práce. Domů odcházely spokojeny a do školy se prý těší – i my už se na ně moc těšíme.

Také v mateřské škole nás čeká (drobná a věřím, že užitečná) změna – od nového školního roku bude otevřena do 16.30 – bližší informace budou vyvěšeny přímo ve školce.

skola Děkuji všem rodičům, kteří s námi v loňském školním roce absolvovali výlety do Prahy a byli ochotni trávit noci ve spacáku na zemi. Dále děkuji těm z rodičů, kteří se zúčastnili sobotní brigády na úpravu hřiště, a zvláště panu Liboru Michálkovi, který si vzal na starost koordinaci a realizaci těchto úprav, panu Jiřímu Slovákovi a Janu Kovářovi, kteří také přispěli ke zútulnění dvora. Díky patří též panu Josefu Malečkovi ml., který zajišťoval dopravu na různé akce, panu Františku Janymu, který nám vyjednal velmi rozsáhlou a zajímavou exkurzi u Hasičského záchranného sboru Český Krumlov, a paním Marcele Kupečkové a Libuši Semecké, které koncem školního roku v obecní knihovně slavnostně pasovaly naše prvňáčky na ČTENÁŘE.

Lenka Augustinová, ředitelka ZŠ a MŠ Kájov

top


Veřejný internet

Internet je k dispozici v obecní knihovně každý čtvrtek od 16 do 19 hodin. Služba je poskytována zdarma po předložení čtenářského průkazu (registráce á 20Kč), tisk na černobílé tiskárně A4 - 1,50Kč/strana. Začátečníky zaškolí Margita Semecká.

top
Gregoriánské chorály v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kájově

greg Schola Gregoriana Pragensis, pod uměleckým vedením Davida Ebena, uvedla v našem kostele v neděli 19. srpna 2007 premiéru středověkého pěveckého díla Ars antiqua (Paříž ve 13. století). Koncert, konaný v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov 2007 pod záštitou firmy Auviex, seznámil posluchače s chrámovým zpěvem, který ve 13. století zněl v pařížských církevních kruzích. Paříž byla tehdy se svými sto tisíci obyvateli největším městem Evropy, tudíž velice významným centrem po všech stránkách. Význačné postavení zaujímala ve světě chrámové hudby katedrála Notre Dame.

Jelikož měli místní kanovníci významné společenské postavení, byli každodenní péčí o liturgickou hudbu pověřeni nižší duchovní. Ti měli sice vysoké hudební kvality, ale nebyli dobře finančně zajištěni a ani to málo neměli jisté, zájemců o chrámový zpěv bylo příliš mnoho. Snažili se udržet si svou pozici a vyniknout nejen po pěvecké stránce – někteří sami hudbu pro církevní svátky roku komponovali. Tito tvůrci z epochy Ars antiqua zůstali pro historii povětšinou anonymní, dochovala se pouhá dvě jména – magister Leoninus a magister Perotinus. Základním kamenem chrámové hudby byl jednohlasý gregoriánský chorál, existovaly ale chorálové skladby vícehlasé, které se zpívaly při význačnějších církevních slavnostech.

greg Co se týče obsahu, zabývaly se texty církevní i světskou tematikou. Dokonce byly až kritické k současným poměrům a církevním hodnostářům, ale tyto nebyly zcela jistě zpívány při obřadech, ale při setkáních mimo bohoslužby.

Členové souboru Schola Gregoriana Pragensis ve zcela zaplněném kájovském kostele zastoupili francouzské kleriky ze 13. století. Noblesní zvuk chorálu sestoupil z kůru mezi lavice posluchačů a v prostoru před oltářem se rozezněl naplno. Posluchači mezi jednotlivými zpěvy snad ani nedýchali. Nakonec se chrámové prostory nadlouho rozechvěly zvukem v kostelích nezvyklým – nadšeným tleskáním.

Text Libuše Semecká, foto Libor Sváček

top


Společenská kronika

Blahopřejeme všem spoluobčanům, kteří letos v červnu až září oslavili/oslaví své narozeniny, a dále jmenovitě těmto jubilantům, kteří se narodili nejméně před 70 lety :
Marie Konečná (93), Karel Láf a Marie Láfová, Anna Kutláková, Jan Kalischko (82), Kateřina Fišerová (82), Miroslav Čondl, Růžena Hotová (86), Františka Nováková, Jan Červ, Růžena Šimková z Kájova, Pavel Šuba a Markéta Šubová z Mezipotočí, Marie Porkristlová, Zdeňka Halaburdová (82), Jaroslav Janota (87) ze St. Dobrkovic, Klára Hlásková (83), Václav Plánský (91) z Křenova, Anna Bašistová (81), Marie Lorencová (80), Miroslava Sanková (81) z Novosedel, Miloslava Šimková, Marie Kadlíková (84) z Kladného.

img15. června jsme přivítali nové občánky Kájova:
Lukáše Mitrevského, Adélu Perníkovou, Martina Kutláka, Barboru Bayerovou a Evu Fišerovou.

Na příští vítání pozveme tyto nově narozené děti a jejich rodiče:
Martina Součka, Adélu Assmannovou, Josefa Žlunku, Aleše Dvořáka, Petra Čutku, Marii Schneedorferovou.

Navždy jsme se rozloučili 8. 7. 2007 s panem Františkem Janym nejstarším z Kájova

top


Zajímavá čísla z obecní kroniky
  • Při sčítání lidu v roce 1890 žilo v obci Kladné 1180 obyvatel, v roce 1921 1432, ke konci roku 2006 v obci Kájov 1463 obyvatel. Po 85 letech se dostala obec v počtu obyvatel na přibližně stejný stav. Letos již překročila 1500.
  • V letošním roce to je 60 let, co byl založen divadelní ochotnický spolek „Psohlavci“. Předsedou spolku byl Jan Červ. Spolek ochotníků sehrál 35 divadelních her. A nebyly to hry ledajaké – Lucerna, Kutnohorští havíři, Vojnarka, Paní Marjánka, matka pluku, Divotvorný klobouk, Naši furianti.
  • Místo největších dešťových srážek na Šumavě je Březovík. Roční průměr je 1553 mm. Rekordní rok byl 1922, kdy napršelo 2132 mm. V Kájově je dlouhodobý průměr srážek 700 mm.
  • V letošním roce je to 115 let, co byla dána do provozu železniční trať České Budějovice – Želnava. Železniční trať do Kájova byla dána do provozu o rok dříve.

Antonín Šíma, obecní kronikář

top


Tipy

Pozvání na Setkání heligonkářů v Kájově, které se koná 15. září ve 14 hodin v Konibaru. Letošní program obohatí dudy a jódlování. Vstupné 50 Kč, vstupenky jsou slosovatelné.

Kájovská pouť se bude letos konat 13. a 14. října. Zastávky autobusových spojů budou po dobu pouti přemístěny na hlavní silnici. Prodej místa na stánkový prodej (50 Kč/m2) bude probíhat na obecním úřadě jako vždy v sobotu od 14 do 18 hodin, v neděli od 6 do 8 hodin.

Erika Jílková oznamuje, že její provozovna, Studio Lock – kadeřnictví Krátká 352, Kájov, již funguje denně v plném rozsahu, objednávky na čísle 607 571 239

top


Za křenovskými bunkry z 2. světové války

Jednoho dne k nám na úřad zavítal mladý muž, který se zajímal o to, kdo je dnes majitelem křenovských bunkrů. Jan Ciglbauer svým zasvěceným vyprávěním o těchto tzv. řopících v Křenově proudil náš zájem. Poslal nám již tenkrát dlouhou studii, jejíž text kvůli nedostatku místa alespoň zčásti nyní přetiskujeme, abychom i ostatním obyvatelům Kájova umožnili získat tyto zajímavé informace.

Jan Ciglbauer je z Borku u Českých Budějovic, je letos čerstvým maturantem a chystá se na studium na Západočeské univerzitě v Plzni. Je členem Klubu vojenské historie Veselka, který má ve správě tři bunkry, Jan se osobně stará o muzeum opevnění Majdalena u Suchdola.nad Lužnicí. O problematiku bunkrů a vojenskou historii vůbec se zajímá již od dětství. Stále studuje archivní dokumenty a pátrá přímo v terénu. Publikuje časopisecky a spolu s ostatními bunkrology z klubu uvažuje o vydání knihy o opevnění v jižních Čechách:

Bunkry z roku 1938 v Křenově

Fakt, že se v lednu 1933 dostal v sousedním Německu k moci Adolf Hitler, znamenal silné ohrožení Československé republiky, ve které žilo 3 miliony sudetských Němců, kteří se právě od této doby začali chovat vůči ČSR velmi nepřátelsky a požadovali připojení Sudet k Německu. Hrozilo velmi reálné nebezpečí, že nás dříve nebo později Hitler vojensky napadne. Muselo proto být učiněno co nejvíce k obraně státu. Spojenecké smlouvy již byly zajištěny a od roku 1935 se začalo na hranicích s Německem, Rakouskem, Maďarskem a Polskem budovat opevnění, které bylo ve své době nejlepší na světě. V nejdůležitějších oblastech se budovalo opevnění tzv. těžké.

Byly to impozantní stavby s podzemním patrem, které měly sílu čelní stěny a stropu až 3,5 m železobetonu, vyzbrojeny byly moderními zbraněmi a pancéřovými zvony o váze až 70 tun. Těchto objektů se stihlo postavit 268, a to především na severní Moravě. Šest objektů stojí také na jižní Moravě. Spolu s těžkým se budovalo i opevnění lehké – to především. Těchto objektů se postavilo více než 10 000.

Lehké bunkry – tzv. řopíky (podle ŘOP – ředitelství opevňovacích prací) se staly pro náš pevnostní systém typickými. Stavěly se v nepřerušené linii 100 až 200 m od sebe, přičemž za první linií (tzv. sledem) mohla po asi 300 m následovat další, i několik. U opevnění se dodržovala koncepce boční palby, ta zajišťovala dokonalou palebnou přehradu, bunkry se mohly navzájem krýt a mohly střílet i do týlu. Řopíky se rozdělují do základních dvou vzorů – starší 36 a modernější 37. Vzory se dále dělí do několika typů. Vojenský projektant pevnostní linie tak měl k dispozici jakousi stavebnici, ze které poskládal podle terénu nejlepší možnou variantu.

bunkr

Propagační momentka z Křenova - německý voják pózuje po záboru Sudet u nedokončené pevnůstky č. 67

Nás budou dále zajímat objekty modernějšího vzoru 37. Linie byla vždy rozdělena na jednotlivé stavební úseky dlouhé 10 – 15 km. Nás zajímá úsek 197. Právě ten prochází obcí Křenov. Protože pevnostní linie musela být souvislá, stávalo se – jako zde, že někdy musela být vedena přímo vesnicí. Úsek 197 byl armádou 2. 7. 1938 zadán civilní stavební firmě Jakub Marek, Český Krumlov. Stavitel Marek podal zástupcům armády nejvýhodnější finanční nabídku, měl již se stavbou opevnění zkušenosti, a navíc byl jako Čech v kraji bojkotován. Na výstavbu za armádu dohlížel škpt. pěch. Dominik Tůma. Předpokládalo se tedy, že stavba bude probíhat rychle. Úsek začínal u Přísečné na levém břehu Vltavy a vedl většinou dvěma sledy po úpatí Blanského lesa přes Křenov k Chvalšinám, kde navazoval na další úsek 196. Stavba začala z obou stran a měla tedy být ukončena uprostřed úseku. Ale stavba probíhala pomalu. To především kvůli zpožděným dodávkám střílen od armády a kvůli špatnému počasí. Naštěstí nebyla stavba ještě více bržděna nepokoji fanatických sudetských Němců, protože zdejší obyvatelstvo bylo většinou sociálně demokratické a Henleinova SdP zde neměla takovou podporu. Staveniště také několikrát navštívil brigádní generál, ing. Nosek.

Ale již 23. 9. byla vyhlášena mobilizace a ke konci měsíce přišel osudný mnichovský diktát – Anglie a Francie nás prodaly Hitlerovi a my jsme museli mezi 1. až 10. říjnem bez boje vyklidit pohraničí. Křenov byl zabrán 2. 10. 1938. Ze zadaných 89 bunkrů se podařilo vybetonovat 34. Většinou byly těsně po betonáži bez vybavení, takže jejich bojová hodnota byla nízká. Celkem v tomto úseku bylo proinvestováno 2 295 316,26 Kčs. Po okupaci Čech a Moravy 15. 3. 1939 byly všechny bunkry na území protektorátu, z německé obavy před českým povstáním, odstřelovány a těžena z nich železná armatura, což postihlo i 8 objektů u Přísečné.

Po obsazení Sudet v říjnu 1938 si některé bunkry osobně prohlédl i Adolf Hitler. 20. října navštívil také křenovské bunkry. U Boletického potoka, půl kilometru západně od Křenova, byl před ním slavnostně dělostřelectvem postřelován objekt č. 74. To však dopadlo naprostým fiaskem, a tak byl alespoň obrovskou náloží 300 kg trinitrotoluenu odstřelen objekt č. 72, což jistě velmi vyděsilo obyvatele Křenova, protože kusy betonu létaly až na kraj vesnice.
bunkr

Adolf Hitler si prohlíží obrovskou náloží zničený řopík č. 72

Teď přímo ke Křenovu, kde se nalézá 8 objektů. První dva (č. 64;65) jsou na kraji pole Za Plánským na východním okraji obce nad Boletickým potokem. Další (č. 66) je v zahradě čp. 81 a při stavbě musela být přemístěna kůlna, vodovod a záchod. Další (č. 67) je uprostřed vesnice u potoka – u cesty, další (č. 69) pak nad domem na západním okraji Křenova (kolem něj je malé vrakoviště), další (č. 70) pak hned za ním uprostřed pole Za Bayerů a další (č. 71) na kraji tohoto pole již na okraji boletického vojenského prostoru. Tyto objekty jsou všechny typu A – dvoustřílnové pro boční palbu a pro 7 mužů. Osmý bunkr (č. 68) je typu E (jednostřílnový pro čelní palbu a 4 muže) a nachází se 0,5 km severně od Křenova. Linie pak pokračuje do Boletic. Po válce byly bunkry dodělány a vybaveny (tentokrát proti imperialistům) a ve vybaveném stavu je armáda udržovala až do roku 1990. Po sametové revoluci se o ně přestala starat a ponechala v nich dokonce kulometné lafety a ventilátory. Všechny jsou však dnes rozkradené. Dva bunkry na poli Za Bayerů svého času sloužily v nedávné době jako muzeum, a tak jsou opatřeny kamuflážním nátěrem.

bunkr

Za hranicí Boletic - lehký objekt vz. 37 typ A-180
1-čelní stěna pevnůstky
2-ochrané ucho
3-kulometná střílna
4,10-otvor pro výfuk zplodin střelby
5-vyústění granátového skluzu
6-vchodová střílna pro pistoli
7-mřížové dveře
8-pancéřové dveře
9-zrcátkový periskop
11-háky na maskovací sítě

P. S.
Hledáme pamětníky, majitele dobových fotografií a dokumentů týkajících se československého předválečného opevnění. Prosím pomozte nám blíže poznat souvislosti a historii této méně známé kapitoly našich dějin. I pokud máte doma například po prarodičích jen jednu dobovou fotografii, na které je zachycen bunkr, zátarasy, armáda a podobně, prosím ozvěte se nám, velmi nám tím pomůžete. Dále také hledáme majitele dobových fotografií zachycujících různé události z války a hlavně konce války.
Kontakt na Klub vojenské historie Veselka je přímo na mě – Jan Ciglbauer, mobil: 721 606 427, e-mail: ciglbauer@seznam.cz

top


Fotokronika

kronika01

29. 5. 2007
 V centru obce a v areálech ZŠ a MŠ rostou nové dětské prolézačky.

kronika02

1. 6. 2007
 Obec Kájov zprovoznila oficiální webové stránky na adrese www.kajov.eu.

kronika03

5. 7. 2007
Soutěž hasičských družstev „O pohár starosty obce Kájov“. Kájov A na 2. místě, Kájov B na 8. místě z deseti družstev.

kronika04

18. 7. 2007
 Starosta obce Miroslav Červ stříhá pásku při otevření nové prodejny SPAR ROYAS v ulici Boletická, na místě firmy PODAN s.r.o.

kronika05

9. 7. 2007
 Vedle hasičské zbrojnice v Májové ulici obec nechala vybudovat parkoviště a chodník.

kronika06

30. 8. 2007
 V Lazci nechává obec Kájov opravit komunikace poničené přívalovými dešti.

top

Archiv starších čísel (do června 2007) naleznete na adrese www.ckrumlov.cz ext