Obec Kájov | úvodní stránka
Obec Kájov | úvodní stránka

O Kájově

img je zřejmě odvozen od osobního jména Káj a znamená dvůr, patřící osobě tohoto jména. Starší výklad však vycházel ze slova kát se a označoval tak kající místo, kde kajícníci litují svých hříchů, neboť podle legendy založil na tomto místě jakýsi poustevník dřevěný kostelík, kam přicházelo mnoho poutníků vykonat pokání.“
               Mgr. Zdeňka Prokopová

Kdo se dnes zastaví v naší obci, těžko by již uvěřil tomu, že celá staletí byl Kájov poutním místem více méně osamělým. To mu ovšem neubíralo na významu.

img Od počátku býval sídlem farní správy širokého okolí. První zmínka o kájovské farnosti pochází z roku 1263. (V tomto roce v zakládací listině kláštera ve Zlaté Koruně Přemysl Otakar II. daruje tomuto klášteru poplužní dvůr Kájov s Křenovem, Kladným a Záhorkovem.) Při kájovské faře byla dále škola, hostinec, obydlí hrobníka.

Postupně k těmto několika budovám přibývala obydlí farníků, dále pak ve 30. letech tohoto století i domky dělníků, kteří docházeli za prací do papírny ve Větřní (ul. Nový Křenov).

Po určitém stavebním útlumu během 2. sv. války a brzy po ní se v Kájově v určitých intervalech postavily řady rodinných domů a tento vývoj se v posledních 6 letech ještě zrychlil. Vzniká celá síť nových ulic.

img Obec má svůj úřad (vykonává centrální správu pro dalších 9 osad), poštovní úřad, 1. stupeň základní školy a mateřskou školu, tři prodejny smíšeného zboží, několik restaurací, síť podniků a některé další služby.

Do Kájova jezdí autobusy několika linek různých dopravců, vede sem železnice.

K 31. 12. 2015 žije v obci dle úřední evidence 1764 obyvatel.

Geografie

img Kájov se nachází v Jihočeském kraji, v okrese Český Krumlov, 5 km jihozápadně po silnici  I/39 z Českého Krumlova do Horní Plané.

Nadmořská výška: 564 m
Výměra obce: 4643 ha + cca 500ha výměra připojované části Boletice
Katastrální území: Kladné, Kladenské Rovné, Křenov u Kájova, Novosedly u Kájova a Kraví Hora
Struktura: v současnosti se skládá z deseti částí obce (v historii více méně samostatných vsí). Jsou to Kájov, Kladné, Křenov, Kladenské Rovné, Lazec, Mezipotočí, Novosedly, Přelštice a Staré Dobrkovice, od 1. 1. 2016 Boletce.

Od roku 2004 jsou zavedeny v Kájově názvy ulic. Jsou to Boletická, Dvorská, Kájovská, Krátká, K Zahrádkám, Májová, Nový Křenov, Okružní, Potoční, Poutní, Slunečná, Školní, U Kostela, Zátiší.

Při posledním sčítání lidu v roce 2011 bylo v celém Kájově 1687 obyvatel a 492 domů. K 31. 12. 2015 žije v obci dle evidence obecního úřadu 1764 obyvatel. V obci probíhá rozsáhlá výstavba rodinných domů. Po připojení osady Boletice se navýší počet obyvatel o cca 88.

Znak a vlajka obce Kájov

Rozhodnutí bylo vydáno na základě návrhu obce Kájov, který připravil a výtvarně zpracoval celkem ve čtyřech variantách heraldik Miroslav J. V. Pavlů. Definitivní podobu schvalovalo Zastupitelstvo obce Kájov. Vybraný návrh – varianta č. 3 – byla projednána podvýborem Parlamentu ČR pro heraldiku a vexilologii a jím též schválena. V pátek 7. 4. 2006 v 10 hodin byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomírem Zaorálkem dekret o udělení znaku a vlajky obci Kájov slavnostně předán představitelům obce, starostovi Miroslavu Červovi a místostarostovi Václavu Fišerovi. Předání se uskutečnilo v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Praze 1, Sněmovní 4.

Vlajka – popis:
vlajka  List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a červený, a bílý vlající klín s vrcholem ve středu listu. V modrém pruhu žlutá, červeně vyložená liliová koruna se dvěma perlami, zdobená červenými a modrými kameny. V červeném pruhu kosmo stříbrná sekera – širočina se žlutým topůrkem. V klínu červená růže se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky. Poměr šířky k délce je 2:3.

znakZnak – popis:
Dělený štít, v horním, modrém poli zlatá, červeně vyložená liliová koruna se dvěma perlami, zdobená červenými a modrými kameny, dolní pole červeno – stříbrně polceno, vpravo kosmá stříbrná sekera – širočina se žlutým topůrkem, vlevo červená růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky.

Ze zdůvodnění návrhu symbolů heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů
Kompozice obecních symbolů Kájova reflektují někdejší význam Kájova coby jednoho z nejstarších mariánských poutních míst v Čechách.

  1. Přední postavení v nich proto zaujímá figura zlaté koruny. Jde nejen o jeden z tradičních mariánských atributů, ale také o připomínku dlouhodobé církevní vrchnosti (cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně). Zlatou korunu nosili ve svém rodovém erbu rovněž barokní mecenáši kájovského poutního chrámu, krumlovští vévodové z Eggenbergu.
  2. Protože klášter ve Zlaté Koruně, k němuž Kájov příslušel, ovládali dlouhá staletí Rožmberkové, nechybí ve znaku jejich pětilistá červená růže ve stříbrném poli.
  3. Významnou figurou v návrzích kájovského znaku a vlajky je stříbrná sekera, položená do červeného pole. Symbolizuje starou kájovskou legendu o mnichovi, jenž věřil, že jedině Panna Maria Kájovská mu může vyprosit odpuštění. Na své pouti do Kájova byl však přepaden lupiči, kteří mu usekli hlavu. Mnichova hlava se kutálela a volala, že se chce vyzpovídat knězi. Teprve až dorazila se svou prosbou do kájovského kostela a farář vyslechl její zpověď a udělil rozhřešení, volající ústa umlkla a oči se zavřely. Mnichova hlava i tělo, které donesli poutníci, spočívají prý dodnes v hrobě na kájovském hřbitově.