Obec Kájov | úvodní stránka
Obec Kájov | úvodní stránka

Památky

Památkové objekty v obci

Kájovské kostely

  • Románský kostel sv. Mikuláše v Boleticích s márnicí a ohradní zdí, částí hřbitova a bránou, je zapsanou památkou od 3. 5. 1958. Dříve patřil pod VVÚ Boletice, od 1. 1. 2016 jej vlastní obec Kájov.
    Kostel je možné navštívit v roce 2017 počínaje 17. 06. každou sobotu a neděli od 10 do 16 hodin a dále od středy 5. 7. také každou středu. Prohlídky budou možné až do neděle 3. 9.
     
  • Pozdně gotický poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kájově - národní kulturní památka se hřbitovem (komplex tvoří poutní kostel, starý hřbitov, raně barokní fara z roku 1661, kaple úmrtí Panny Marie, hřbitovní kaple sv. Terezie s kostnicí z roku 1752, kaple sv. Jana Nepomuckého, ohradní zeď bývalého hřbitova, márnice, socha Panny Marie, chlévy u fary, stodola). Původní stavba kostela je z 2. poloviny 13. století. Kostel byl zničen za husitských válek roku 1422 a v roce 1469, kdy vojska zničila i školu. Nynější kostel byl postaven v pozdně gotickém slohu v letech 1471 až 1488. V roce 1670 dal lékař Ondřej Volkshofer z Krumlova postavit oltář.
    Kostel lze navštívit celoročně denně (kromě úterý) od 9 - 11.30 hodin a od 13 - 15.30 hodin. Úterý - zavřeno, prohlídky pouze pro poutní autobusy předem objednané. img

Další památkové objekty

Kájov

  • Kaplička se zázračnou studánkou
  • Klenutý mostek přes Polečnici s částí poutní cesty
  • Sousoší sv. Josefa, Tadeáše a Antonína Paduánského na rozcestí cest do Přelštic, Kájova a Novosedel
  • Dům čp.2 a 5 (bývalý hostinec a škola) v ulici U Kostela
  • Kaple sv. Anny v ulici Poutní
  • Kaple Božího těla na křižovatce ulic Nový Křenov - Boletická

Kladenské Rovné

  • Myslivna č. p. 26, postavena pravděpodobně na místě bývalé tvrze

Křenov

  • Návesní kaplička

Novosedly

  • Boží muka při silnici do Novosedel a z Novosedel
  • Zemědělská usedlost čp. 3 (vierkant)
  • Zemědělská usedlost čp. 20 (vierkant)

Mezipotočí

  • Mlýn a kaplička – dále mlýnice, lednice, vantroky s kolem, stáje s ohradní zdí
  • Návesní kaple

Staré Dobrkovice

  • Mlýn čp. 1 se špýcharem, mlýnicí, obytnou částí, stodolou, kolnami, vjezdovou bránou
  • Kaplička
  • Zemědělská usedlost čp. 9
  • Most přes Polečnici u mlýna
  • Další most přes Polečnici
  • Železniční most kamenný obloukový
Trojsoší na křižovatce nad kostelem

Na seznamu památek vedené pod rejstříkovým číslem 1326.
 Sousoší tří světců Tadeáše, Josefa a Antonína Paduánského o rozměrech cca 180 x 220 cm nechal postavit roku 1733 Kristián Guschl, v té době kájovský farář, jak stojí v latinském nápise na podstavci. Dobový překlad do češtiny:
 „Zasvěceno třem svatým jako připomínka kolem jdoucím k větší úctě a cti sv. Josefa, muže P. Marie, sv. Tadeáše, příbuzného Pána Ježíše, a Antonína Paduánského, zázraku celého světa. Zbožně ex voto postavil P. Křišťan Guschl , syn sv. trnové Koruny, farář u Panny Marie Kájovské.“
 V Kájově působil farář K. Guschl 3 roky. (Později se stal opatem kláštera ve Zlaté Koruně, v té době kláštera sv. Koruny).

img Tradovalo se, že k sousoší – jmenovitě k Antonínu Paduánskému – chodívaly ženy, které chtěly, ale nemohly mít děti, prosit o jeho přímluvu. Sochy tří světců byly vysekány z vápence a umístěny na trojdílnou architekturu ze žuly. Nad prostřední částí nesoucí latinský nápis stojí vyvýšeně socha sv. Josefa s Jezulátkem, po jeho pravici sv. Tadeáš, po levici Antonín Paduánský s Jezulátkem. Postavy jsou v nadživotní velikosti v poměru k průměrné výšce lidské postavy v 18. století, dnes již to neplatí (180 cm dnes není nadživotní velikostí J). Sochy pocházejí pravděpodobně z dílny barokního sochaře Josefa Dietricha, ale zřejmě je nedělal jediný umělec, např. postava sv. Tadeáše nese jiný umělecký rukopis.

Kdo šel okolo ještě v roce 2004, mohl jen potvrdit tuto následující zprávu o stavu památky: Povrch celého sousoší byl silně erodován, poškozen přírodou i člověkem. Sousoší bylo obklopeno bujnou vegetací, která udržovala vlhkost, podporující napadení lišejníky a mechy. Podstavec – architektonický soubor skládající se ze tří částí – středové s nápisem a postranních volut. Chyběly na něm kusy římsy a volut, nápis byl v důsledku odpadávání povrchu nečitelný. Schod byl překrytý terénem.

Socha sv. Tadeáše byla mechanicky poškozena drobnými defekty, ve tváři se ztrácely rysy, zcela mu chyběly palce na nohách, uražena levá ruka. V těle sochy byly nalezeny zbytky nastřílených diabol a broků. Na soše se dochoval fragment svatozáře.

Socha sv. Antonína Paduánského s Jezulátkem byla také poškozena mechanicky, utrpěla ztrátu vypracovanosti rysů v obličeji, úplně chyběl nos. Hlavou světce procházela trhlina od dřívějšího upevnění svatozáře, svatozář se však nezachovala ani zlomkově.

Socha sv. Josefa s Jezulátkem byla silně mechanicky poškozena, měla uražené pravé zápěstí a ruku, část pláště aj. Jezulátko mělo uraženou celou paži, nárt levé nohy s prsty a trhlinu ve hlavě. Části rukou se zachovaly a byly předány restaurátorům. Zřetelné bylo silné napadení nečistotami, řasou a lišejníkem.
 (Detail sochy sv. Josefa před a po restaurátorském zásahu)
img img

Milosrdné sestry řádu sv. Vincence z Pauly pobývající na kájovské faře přišly s nápadem sousoší zrestaurovat a nabídly financování (jen restaurátorské práce přišly na cca 200 tisíc Kč). Obecní úřad jejich iniciativu přivítal a nabídl pomoc formou organizační a dále zajištěním terénních úprav okolí sousoší. Ve spolupráci s odborníky z Městského úřadu Český Krumlov – odborem památkové péče a Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích vyhledal a písemně kontaktoval některé restaurátory s licencí Ministerstva kultury České republiky a vybral z jejich nabídek tu nejvhodnější a nejvýhodnější. Vybrána byla nabídka Mg.A Jana Koreckého z Prachatic, který restaurování provedl ve spolupráci s Mgr. et Mg.A Lukášem Hosnedlem ze Zlivi za odborné konzultace Mgr. Petra Pavelce z Národního památkového ústavu České Budějovice.

img Po pečlivém restaurátorském průzkumu byly sochy převezeny začátkem srpna do ateliéru v Českém Krumlově. Na místě v Kájově byl ještě v roce 2004 vyčištěn sokl, porušený kamenný materiál byl zpevněn, chybějící části doplněny, povrch barevně sjednocen a opatřen vodoodpuzujícím nátěrem a byly obnoveny spáry. Komplexní úpravu okolo sousoší zajistila a financovala obec, práci prováděly kájovské firmy – Stakofiš p. Fišera, Zelená zahradní architektura p. Slováka a ve svém volném čase kájovští hasiči.

img Sochy převezené do ateliéru v Českém Krumlově se podrobovaly nejdříve očistě – byly ponořeny do speciálního čistícího roztoku. Poté prošly procesem zpevnění povrchu a doplněním chybějících nebo neúplných částí, taktéž barevným sjednocením a závěrečnou úpravou povrchu voděodolným roztokem. Naposledy jim byly dodány zrekonstruované atributy svatozáří a lilií.

img Sv. Tadeáš, sv. Josef a sv. Antonín Paduánský se 25. 04. 2005 vrátili domů z očistných restaurátorských „lázní“ ateliéru v Českém Krumlově jaksepatří zotaveni a zoceleni. Sochy tam byly odvezeny začátkem srpna 2004 v kritickém stavu (povrch zkorodovaný, porostlý mechy a lišejníky, zurážené části obličejů a ruky) a v březnu 2005 byly restaurátorské práce skončeny, ale kvůli nepřízni počasí si ještě pohověly v ateliéru. Dne 25. 04. 2005 bylo barokní trojsoší znovu osazeno na původní místo a 14. 05. 2005 byly sochy znovuvysvěceny.

Překvapení na konec – při demontáži soch nalezli restaurátoři maličkou poškozenou olověnou schránku, která obsahovala nějaký silně poškozený text, zkorodovaný oboustranný kovový medailonek s reliéfem Panny Marie Kájovské, kousky dřevěných korálků a poškozený kovový křížek. Nález, který má hodnotu historickou, byl po odborném ošetření a restaurování objednaném obcí Kájov zařazen do dokumentace fondu Farního úřadu v Kájově, vedeného Státním okresním archívem v Českém Krumlově.
img img img