Menu
Obec Kájov
obecKájov

Historie obce na podkladě kronikářských záznamů

(Výtah z I. dílu kroniky obce Kladné do roku 1968)

14. století
V roce 1346 Buzek z (Kladenského) Rovného daroval kostelu Panny Marie v Kájově mlýn se všemi k němu patřícími pozemky v Mezipotočí. Tento mlýn čp. 33 náležel k vesnici Novosedly. (Nyní ve vlastnictví Ing. Vlastimila Křivánka a Ing. Marie Křivánkové)

15. století
V 15. století byl Kájov 2x vypálen, jak od Boletických, tak byl přepaden od vojsk podobojí a tehdy hořela fara a škola (16. října 1469). O vystavění nynějšího kostela se zasloužil farář Pils v roce 1471 – 1485.

17. století
V roce 1611 pasovští žoldáci vyvraždili obyvatelstvo. Po odchodu vojska se nastěhovali na uprázdněná místa němečtí kolonisté. V roce 1629 byla stržena stará školní budova, na témže místě byla vystavěna hospoda, v níž našla místo též škola, a učitel byl zároveň hostinským. V roce 1661 byla vystavěna fara, zasloužil se o to farář Matěj Aleš Ungar. Cca o dvacet let později vypukl ve zdejší krajině mor a v květnu 1690 udeřil blesk do kostela a věže.

18. století
Z osmnáctého století (1729) pocházejí velké kameny v dláždění kostela. 10. 11. 1785 byl zrušen klášter zlatokorunský z rozkazu císaře Josefa II. Kájov ztratil mocného ochránce a pouti byly zakázány. V roce 1788 bylo nařízeno zřídit 2 učebny školní (166 dětí) – doporučena úprava místností na faře pod bytem kaplanovým, hostinec shledán účelnějším, pravý trakt oddělen a zřízen zvláštní vchod, v přízemí bydlel učitel, v prvním patře dvě učebny.

19. století
V roce 1809 bylo za válek napoleonských odvezeno z kostela bohatství zlatých a stříbrných předmětů – více než 64 hřiven. Roku 1822 byl přijat do školy druhý učitel (škola měla 192 žáků), roku 1858 již 2 malé školní učebny v patře hostince nestačily, stěna mezi nimi byla probourána a tím zřízena jedna velká učebna a další učebna byla zřízena na faře pod bytem kaplanovým, v roce 1883 v hostinci vznikla tělocvična. V roce 1887 již byly Kájově tři třídy (nadále v hostinci) V roce 1888 byla postavena nynější školní budova – byla jednopatrová, vyučováno německy. Z roku 1884 pochází křížová cesta v interiéru kostela a z roku 1886 malovaná okna v kostele. Když bylo v roce 1890 sčítání lidu, celá obec Kladné měla tehdy 1180 obyvatel, Záhorkov 31, Kájov 33, Kladné 162, Novosedly 211, Kladenské Rovné 192, Přelštice 69, Dobrkovice 160, Vyšné, které tehdy ke Kladnému též patřilo, 322. V roce 1892 byla otevřena železniční trať České Budějovice – Želnava.

20. století
V roce 1910 měl samotný Kájov 39 obyvatel a 7 domů. V roce 1913 byla provedena důkladná oprava kostela, ale začala První světová válka, a ač byl ještě v roce 1916 opraven i hlavní oltář, 21. 11. 1916 byly odvezeny kovové zvony, svícny, talíře, aby se z nich nadělala munice.

Česká republika 1918 – 1938
Dopoledne 28. 10. 1918 přišla do Kájova telegrafická zpráva o prohlášení československého státu. V roce 1919 ještě neproběhly volby do obecního zastupitelstva, členové byli zvoleni dohodou. 14. 12. 1919 byl zřízen odbor Národní jednoty Pošumavské. 15. 9. 1919 1 třída české školy – 33 dětí – v budově německé školy hostovala a „kočovala“ po německých třídách.

Dvacátá léta
12. 01. 1920 postihla Kájov velká povodeň. V listopadu téhož roku byla povolena subvence na českou knihovnu. 15. 02. 1921 proběhlo sčítání lidu – celkem měla obec Kladné 1430 obyvatel/160 domů, Dobrkovice 110/13, Kájov 43/7, Kladné 244/22, Novosedly 311/32, Rovné 176/27, Přelštice 51/8, Vyšné 448/43, Záhorkov 49/8 V letech 1921 – 1930 bylo vybudováno v Kájově 9 domků, v Kladném 5 domků, v Dobrkovicích 11 domků, v Novosedlech 17 domků, Kladenském Rovném 4 domky V roce 1921 byla přidělena trvale pro českou školu třída v přízemí (nynější knihovna). V roce 1922 byla obec Kladné rozdělena na 2 obce: Kladné a Vyšné, do obce Vyšné přešla většina Čechů. 21. 01. 1923 sehráli členové Národní jednoty Pošumavské v Kájově 1. české divadelní představení v Kájově – v hostinci pana Raaba u nádraží – byly to 3 jednoaktovky. 23. 01. 1923 byly provedeny volby do obecní rady. 27. 05. 1923 uskutečnil zpěvácký spolek z Českého Krumlova "Dalibor“ – koncert v hostinské zahradě u nádraží (hrál se Smetana, Blodek) přišlo 300 posluchačů. 01. 07. 1923 Národní jednota Pošumavská zorganizovala 1. českou zahradní slavnost – z Českých Budějovic byl kvůli ní vypraven zvláštní vlak. 09. 02. 1924 první český ples. V roce 1923 se již v kraji projevila průmyslová krize – byla uzavřena parní pila ve Chvalšinách. 03. 04. 1924 byla započata stavba nové, české školy /čp.8/ a 17. 08. 1924 bylo slavnostní otevření školy, vyučováno v ní bylo až do roku 1938. Průmyslová krize pokračovala, 28. 03. 1925 proběhla mzdová stávka v papírně ve Větřní (Hynek Spiro) – ale bez kladného výsledku pro dělníky. 24. 10. 1925 byla dohotovena budova pro byty železničních zaměstnanců (čp. 10). 22. 08. 1927 byla otevřena opatrovna v budově české školy (21 dětí) a 01. 09. 1927 byla otevřena druhá třída při české menšinové škole v Kájově pro 46 dětí. V roce 1928 vypuklo katastrofální sucho, na dráze byli zcela bez vody, z toho důvodu byla schválena stavba gravitačního vodovodu. V témže roce Národní jednota pošumavská schválila stavbu nové české restaurace (Josef Neuberg), bylo do ní přeneseno divadelní zařízení, které bylo do té doby v české menšinové škole. Jenže 24. 10. 1928 vypukl požár, restaurace shořela a byla uspořádána sbírka v prospěch J. Neuberga – budovy byly znovu postaveny. 13. 02. 1929 byly zaznamenány prudké mrazy, až -41 stupňů Celsia.

Třicátá léta
V roce 1930 vyhořela opět stodola J. Neuberga se všemi zásobami. V tomtéž roce byla fara předána řádu oblátů a na žádost české menšiny byla v kostele zavedena česká mše sv., zpočátku podle potřeby, v roce 1931 česká mše zpívaná každou první neděli v měsíci, kostel byl jediným veřejným místem, kde se začal veřejně uplatňovat český jazyk. V tomtéž roce byly volby do obecního zastupitelstva, z 558 voličů se dostavilo se 505, platných hlasů 498, zvítězila Deutsche Wahlgemeinschaft 299. V tomtéž roce byla v obci epidemie spály a z Chvalšin do Českého Krumlova byla zavedena automobilová poštovní doprava, z toho důvodu koňské spojení Kájov – Chvalšiny zrušeno, do Kájova dochází přespolní listonoš z Českého Krumlova. Po přídělu pozemků pozemkovou reformou se začalo v Kájově se stavbou 22 nových domků, nově založená kolonie byla pojmenována Nový Křenov. V tomto roce bylo i přistavěno 2. poschodí k německé škole nákladem 200 000 Kč. V roce 1932 byl v české škole zřízen rozhlas. V roce 1933 bylo zavedeno do české školy elektrické osvětlení a byl vybudován farní sál. 1. 4. 1933 firma Spiro propustila 500 dělníků, ostatním snížen plat, propukly 2 stávky. 19. 5. 1935 ve volbách do Národního shromáždění a senátu odevzdáno 653 hlasů, z toho nejvíce 233 získali Henleinovci Sudetendeutsche Partei, po nich komunisté, v senátu celkem 558 hlasů, z toho pro Sudetendeutsche Partei 199 hlasů, pro komunisty 116. V roce 1937 končí zápisy do kroniky obce Kladné, obnoveny byly až po válce. V říjnu 1938 zanikla česká škola, obsazena německým vojskem, slavnostně za zpěvu písní byly spáleny české knihy a obrazy prezidentů, česká škola se stala sídlem Hitlerjugend + obecního úřadu, české rodiny se musely vystěhovat a zdejší kraj byl připojen k Německu.

V roce 1944 v budově české školy ubytováni uprchlíci z krajů osvobozovaných Rudou armádou.

Po Druhé světové válce
V roce 1945 v budově české školy ubytována americká armáda a 20. 6. 1945 je zpět v českých rukou jako škola. V roce 1945 byla zřízena místní správní komise, která řídila život v obci, v roce 1946 byla otevřena veřejná obecní knihovna, v roce 1947 byl zřízen místní národní výbor, prvním předsedou byl Alois Guttwirth z Novosedel a předsedoval do roku 1951, po něm Jan Zíka z Dobrkovic 1951 – 1952, dále 1952 Jaroslav Candra z Kájova, 1957 – opět Jaroslav Candra. V roce 1947 byl v Novém Křenově založen ochotnický spolek Psohlavci, proběhla adaptace bývalého farního sálu na kulturní dům. V roce 1948 v únoru bylo jednáno o elektrifikaci obce a zavedení telefonu do úřadovny MNV. V roce 1949 bylo v Kladném založeno JZD a 14. 09. 1949 založena mateřská školka. 27. 09. 1949 byla provedena likvidace lesního družstva ve prospěch obce.

Padesátá léta
Roku 1950 byl matrikářem obce zvolen Jan Műller a 14. 2. 1951 Jana Švédová jako zástupce matrikáře, 25. 7. 1951 Jana Švédová matrikářkou, Jan Műller zástupcem. V roce 1952 proběhlo sloučení obcí Kladné s přilehlými osadami s obcí Křenov a jejími přilehlými osadami (Lazec, Starý Křenov, Křenový Dvůr, Červený Dvůr). Dne 1. 3. 1953 byla zřízena školní jídelna, 11. 7. 1953 byly předány obecní lesy státním lesům, v témže roce byla zřízena kancelář pro okrskáře SNB v 1. poschodí MNV, dostaven kravín v Novosedlech, zřízen v Novosedlech dětský útulek. 20. a 21. 2. 1954 probíhalo v obci filmové jaro, v tomto roce se adaptuje kulturní dům. Dne 19. 10. 1955 byla zřízena dětská poradna a dán do provozu místní rozhlas. V roce 1956 (2. 11.) vycházejí místní noviny "Pod lupou". O rok později se vystavělo schodiště k národní škole v Kájově (bývalé německé). V roce 1958 byl zřízen sál pro kino u Neuberků. V roce 1959 (březen) byl otevřen zemědělský útulek ve St. Křenově. 4. 7. 1959 byl pověřen vedením kroniky Jan Červ z Kájova.

Šedesátá léta
V letech 1960-61 byla postavena samoobsluha Jednoty (čp. 22) 14. 6. 1964 proběhly volby do národních výborů a v Kájově byl předsedou zvolen Václav Augustin. V roce 1964 na žádost MNV byla okresním národním výborem povolena změna názvu obce z Kladné na Kájov. V roce 1964 byl dům čp. 44 předán Státnímu statku Kájov. Bylo zhotoveno oplocení kolem školy a školky a zavedeno neonové veřejné osvětlení. Probíhala likvidace starých zemědělských usedlostí v osadách. Nově byl postaven teletník v Novosedlech. V tomto roce Kájov zaznamenal zemětřesení 4. stupně. V roce 1965 byl adaptovaný kulturní dům u kostela nazván "Domem kultury" a vedoucím se stal pan Koníček. V září proběhly demolice čp. 3 a čp. 4 v Kájově, v listopadu byl přiveden vodovod do kulturního domu od studánky na louce u kapličky Nového Křenova, 21. 12. se opravovala škola a dále v tomto roce vyrostla sušička obilí a autobusové čekárny v obci a osadách. V roce 1966 proběhla generální oprava školy včetně bytu, dřívější vchod do bytu byl při ní zazděn, dále probíhaly demolice v Přelšticích. V roce 1967 byl otevřen lom v Kladenském Rovném a vybudována čistící stanice pro 38 bytových jednotek na pozemku B. Vávry. V roce 1968 proběhla generálka pohostinství v Kájově, plánoval se vodovod pro Nový Křenov a úprava terénu na kluzišti.
21. 08. 1968 ve 21. 05 projíždí obcí tank a nákladní auto.           

Libuše Semecká

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 1 2 3 4 5
1
6
7 8 9 10 11 12
1
13
1
14 15 16 17 18
1
19 20
21 22 23 24 25
1
26 27
28 29 30 31 1 2 3

Aktuální počasí

dnes, čtvrtek 3. 10. 2024
polojasno 14 °C 4 °C
pátek 4. 10. zataženo 16/5 °C
sobota 5. 10. déšť 14/12 °C
neděle 6. 10. déšť 12/8 °C

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na

Mohlo by Vás zajímat