Sídlo
Kájovská 100
382 21 Kájov
Doručovací adresa
Boletická 115
382 21 Kájov
Název obce je zřejmě odvozen od osobního jména Káj a znamená dvůr, patřící osobě tohoto jména. Starší výklad však vycházel ze slova kát se a označoval tak kající místo, kde kajícníci litují svých hříchů, neboť podle legendy založil na tomto místě jakýsi poustevník dřevěný kostelík, kam přicházelo mnoho poutníků vykonat pokání.“
Mgr. Zdeňka Prokopová
Kdo se dnes zastaví v naší obci, těžko by již uvěřil tomu, že celá staletí byl Kájov poutním místem více méně osamělým. To mu ovšem neubíralo na významu.
Od počátku býval sídlem farní správy širokého okolí. První zmínka o kájovské farnosti pochází z roku 1263. (V tomto roce v zakládací listině kláštera ve Zlaté Koruně Přemysl Otakar II. daruje tomuto klášteru poplužní dvůr Kájov s Křenovem, Kladným a Záhorkovem.) Při kájovské faře byla dále škola, hostinec, obydlí hrobníka.
Postupně k těmto několika budovám přibývala obydlí farníků, dále pak ve 30. letech tohoto století i domky dělníků, kteří docházeli za prací do papírny ve Větřní (ul. Nový Křenov). Po určitém stavebním útlumu během 2. sv. války a brzy po ní se v Kájově v určitých intervalech postavily řady rodinných domů a tento vývoj se v posledních 6 letech ještě zrychlil. Vzniká celá síť nových ulic.
Obec má svůj úřad (vykonává centrální správu pro dalších 9 osad), poštovní úřad, 1. stupeň základní školy a mateřskou školu, dvě prodejny smíšeného zboží, několik restaurací, síť podniků a některé další služby.
Do Kájova jezdí autobusy několika linek různých dopravců, vede sem železnice.
K 1. 1. 2021 žije v obci dle úřední evidence 1881 obyvatel.
Kájov se nachází v Jihočeském kraji, v okrese Český Krumlov, 5 km jihozápadně po silnici I/39 z Českého Krumlova do Horní Plané.
Nadmořská výška: 564 m
Výměra obce: 4643 ha + cca 500 ha výměra připojované části Boletice
Katastrální území: Kladné, Kladenské Rovné, Křenov u Kájova, Novosedly u Kájova a Kraví Hora
Struktura: v současnosti se skládá z deseti částí obce (v historii více méně samostatných vsí). Jsou to Kájov, Kladné, Křenov, Kladenské Rovné, Lazec, Mezipotočí, Novosedly, Přelštice a Staré Dobrkovice, od 1. 1. 2016 Boletice.
Od roku 2004 jsou zavedeny v Kájově názvy ulic. Jsou to Boletická, Dvorská, Kájovská, Krátká, K Zahrádkám, Májová, Nový Křenov, Okružní, Potoční, Poutní, Slunečná, Školní, U Kostela, Zátiší. V roce 2008 potom přibyla ulice U Štěpky a v roce 2014 U Třech svatých.
K 1. 1. 2021 žije v obci Kájov dle evidence obecního úřadu 1881 obyvatel, a to 1088 obyvatel v Kájově a 793 obyvatel v přilehlých osadách. V obci stále probíhá výstavba nových rodinných domů.
Obec Kájov můžete navštívit i virtuálně >>>
Rozhodnutí bylo vydáno na základě návrhu obce Kájov, který připravil a výtvarně zpracoval celkem ve čtyřech variantách heraldik Miroslav J. V. Pavlů. Definitivní podobu schvalovalo Zastupitelstvo obce Kájov. Vybraný návrh – varianta č. 3 – byla projednána podvýborem Parlamentu ČR pro heraldiku a vexilologii a jím též schválena. V pátek 7. 4. 2006 v 10 hodin byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomírem Zaorálkem dekret o udělení znaku a vlajky obci Kájov slavnostně předán představitelům obce - starostovi Miroslavu Červovi a místostarostovi Václavu Fišerovi. Předání se uskutečnilo v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Praze 1, Sněmovní 4.
List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a červený, a bílý vlající klín s vrcholem ve středu listu. V modrém pruhu žlutá, červeně vyložená liliová koruna se dvěma perlami, zdobená červenými a modrými kameny. V červeném pruhu kosmo stříbrná sekera – širočina se žlutým topůrkem. V klínu červená růže se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky. Poměr šířky k délce je 2:3.
Dělený štít, v horním, modrém poli zlatá, červeně vyložená liliová koruna se dvěma perlami, zdobená červenými a modrými kameny, dolní pole červeno – stříbrně polceno, vpravo kosmá stříbrná sekera – širočina se žlutým topůrkem, vlevo červená růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky.
Ze zdůvodnění návrhu symbolů heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů:
Kompozice obecních symbolů Kájova reflektují někdejší význam Kájova coby jednoho z nejstarších mariánských poutních míst v Čechách.
(ls)